Historie budovy - Rekreační středisko Zákopčí, Hutisko - Solanec

Přejít na obsah
Z historie školy v Zákopčí
(článek vyšel ve zpravodaji č. 4/2013 obce Hutisko – Solanec)

V dnešním příspěvku navazujeme na historii školství v naší obci, konkrétně v základní škole v Zákopčí. Z důvodu značně malých prostor vhodných k vyučování, v původní škole a díky velkému množství dětí, které začali rodiče pravidelně do školy posílat, začal řídící a učitel Cyril Mach řešit výstavbu nové budovy. Obecní konšelé nebyli ochotni mu pomoci, řešili raději centrum obce v Hutisku, na školském úřadě také byl podpořen. Situace se výrazně posunula dopředu po jeho setkání s nejvyšší kapacitou tehdejšího Československa, a to s Tomášem Masarykem. Toto setkání se uskutečnilo při příležitosti cesty prezidenta na Valašsko, v pozdním podvečeru dne 23. června 1928. Tomáš Masaryk osobně navštívil svého přítele přímo v Zákopčí, v jeho skromném bytě. Prezident republiky, jako bývalý poslanec za Valašsko, se po neformálním a přátelském setkání s Machem, přímo zasadil o pomoc při vybudování nové školy v Zákopčí. Pomoc spočívala v možnosti využít finanční prostředky z nadace Ch. G. Masarykové, kterou založila jeho již zesnulá manželka, a také z ministerstva školství. Kdy při návštěvě ministra školství Dr. Milana Hodže, který již 18. července navštívil Rožnov, po osobním jednání s Machem byly nadstaveny podmínky pomoci při výstavbě nové základní školy v Zákopčí.
Do konce roku 1928 měl Cyril Mach již vyřízeny všechny podklady k zahájení stavby, přislíbenou pomoc od okolních majitelů lesů, majitelů fabrik na stavební materiál a samozřejmě i obyvatel, rodičů dětí v Zákopčí. Tato veškerá snaha se podařila uskutečnit takovým způsobem, že v září roku 1930 se učilo již ve dvou třídách nové školy, která byť ještě nebyla zdaleka úplně hotová. V roce 1931 se podařilo dokončit třetí třídu, dovybavit školní kabinet, o kterém se říkalo, že byl daleko lepší než v okolních městských školách, dokončila se výstavba školního hřiště a také přírodního koupaliště v nedalekém potoce. Přes štědré pomoci získaných sponzorů, mezi kterými nechyběl Jan Baťa, či továrník Čajka, se i samotný Mach podílel na financování školy, a tak při slavnostním otevření hotové moderní základní školy za účasti významných osobností z ministerstva školství, z úřadu prezidenta a obecních konšelů, došlo na velké poděkování všem.
Nová škola měla na svém průčelí zdaleka viditelný nápis, ŠKOLA CHALIE GARIGUE MASARYKOVÉ, a vpravo před hlavním vchodem do školy také kamenný pomník s bustou pana prvního prezidenta s nápisem „Tatíčku náš starý, šedivou hlavu máš“, který byl slavnostně odhalen při již zmiňovaném slavnostním otevření. Dalším trvalým odkazem na působení pokrokového učitele v Zákopčí je skalní monolit s bustou první ženy Charlotty G. Masarykové, který nechal za pomoci svých dětí a místních obyvatel Cyril Mach postavit. Jednalo se o symbolické vzdání holdu a poděkování za podporu rozšiřování školství a myšlenek demokracie do zapadlého koutu Valašska, této první ženě tehdejší nové republiky. Tento pomník byl slavnostně odhalen v roce 1926, tři roky po smrti Ch. G. Masarykové, a dodnes je na něm čitelný nápis na přední straně “ženě trpitelce a všem jejím sestrám … to the suffering woumen add all her sisters“ a na zadní straně monolitu je ještě jeden vyrytý nápis „ skálu postavil učitel Cyril Mach a dětmi a Zákopčany“.
Tolik k odkazu učitele Cyrila Macha, kterého zásluhy nespočívají jenom ve vybudování nové školy v Zákopčí, ale především v samotném vyučování a rozšiřování myšlenek moderního způsoba života na Valašsku. Nelze však ještě opomenout jeho obrovský zájem o sport a především lyžování, vždyť organizoval každoročně lyžařské závody nejen na Soláni, ale především na Pustevnách. Zde se mu podařilo spolu s učitelem Janem Barvičem, který učil ve škole na Soláni, postavit první skokanský můstek na Moravě, který byl ještě nedávno vidět na kopci za hotelem Tanečnice. To, že jeho děti na lyžařských závodech vyhrávaly a později se některé dostaly do republikové reprezentace, je výsledkem opravdové snahy zrealizovaných myšlenek a cílů silné osobnosti, kterou učitel Mach skutečně byl. Mimo sportovní zájem nemůžeme opomenout také jeho kulturní činnost. Nacvičil s dětmi několik kulturních pásem, se kterými jezdili vystupovat do živého vysílání ostravského rozhlasu, do Brna a také několikrát do Prahy. Takto seznamoval malé“ hutiščany“ se světem a světu se zase ukazovaly děti z Valašska s tím, co jim bylo nejbližší, zpěv a tanec na základě místních zvyků a tradic. Jak skončil učitel Cyril Mach? Před nástupem protektorátu se osobně zapojil do pomoci lidem, kteří mohli být stíhání, a zprostředkovával jim nelegální odchod z obsazené republiky do zahraničí. V roce 1940 ukončil svou práci ve škole v Zákopčí a po několika přechodných štacích skončil jako učitel gymnázia v Praze. To již byl rozveden se svojí manželkou, která s ním po celou dobu v Zákopčí také učila, ale konce války se nedožil. Padl na barikádách při osvobozování českého rozhlasu v roce 1945.
Jaký byl osud jeho školy v Zákopčí? Již během války byly ze školy odstraněny všechny symboly z první republiky a uschovány místními občany. Škola měla totiž sloužila jako školící středisko pro německou mládež, byť se to nakonec neuskutečnilo a k tomuto účely byly využity Pustevny . Po roce 1945 se vrátil původní nápis na budovu školy, včetně busty Ch.G.Masarykové na monolit, ale jen na krátkou dobu do roku 1948. Po tomto roce došlo k definitivnímu odstranění a zničení všech symbolů rodiny Masaryka i Macha ze školy. Pomník Charlotty však zůstal zachován a později se dokonce opravil. Až v létech nedávno minulých došlo k navrácení a opravě památníku T. G. Masaryka v zahradě před školou a navrácení jeho busty, byť se jedná o kopii. Ta původní se již nenašla.
Tolik v dnešním vzpomínání a příště se podíváme na školy pod Soláněm, na Soláni a v centru obce.
Tak nashledanůůůůůůůůůůůůůůůůůůů.


Návrat na obsah